Kulatý stůl s veřejnou správou 4. 4. 2018 v Paláci YMCA – mezanin, Na Poříčí 1041/12, 10:00 – 12:00
Téma: Domácí péče o seniory
Kulatého stolu se zúčastnili: Mgr. Alena Waageová (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Mgr. Pavel Sulík (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Mgr. Blanka Kavková (Ministerstvo zdravotnictví), Mgr. Stanislava Kottnauerová (Ministerstvo zdravotnictví), Mgr. Michaela Stachová (Nadace Taťány Kuchařové Krása pomoci), Mgr. Olga Mutlová (Diakonie Českobratrské církve evangelické), MUDr. Milena Černá (Nadace Olgy Havlové), Bc. Ludmila Kondelíková (Asociace domácí péče ČR), MUDr. Hana Šustková (Všeobecná zdravotní pojišťovna) a Mgr. Jan Vocel (ANNO ČR)
Kulatý stůl se zabýval tématy: Překážky domácí péče, financování neziskových organizací poskytujících domácí péči, příspěvky na domácí péči, spolupráce zdravotních a sociálních služeb, komunikace možností domácí péče pro občany
Příspěvky na péči
Účastníci kulatého stolu vyjádřili politování nad procesem, během kterého dochází k získání nároku na příspěvek na péči. Ludmila Kondelíková přednesla svou zkušenost s lidmi, kteří mají například velké potíže s mobilitou. Ti se během návštěvy pověřených osob z Úřadu práce mohou vybičovat k větší aktivitě, případně si vymýšlet historky o tom, jak si vaří jídlo. Příspěvek na péči tak v tomto případě je špatně vyměřený. Dalším problémem je podle ní relativní nedostupnost Úřadu práce. Slušné, ale málo informované, rodiny na příspěvky nedosáhnou, zato vypočítavci je získají téměř vždy. Také doba, za kterou je příspěvku dosaženo, je hrozně dlouhá, častokrát lidé dříve zemřou. Rodina musí sanovat seniora i půl roku.
Alena Waageová z Ministerstva práce a sociálních věcí v mnohém souhlasila. Sama vidí problém u financování sociálních služeb ve skutečnosti, že se jedná o vícezdrojovou záležitost: Dotace (na podporu poskytování soc. služeb, které žádají poskytovatelé), příspěvek na péči (Úřad práce), úhrady od uživatele soc. služby a úhrady od pojišťoven. Příspěvek na péči je přiznán konkrétní osobě. Není ale možné rozhodnout, na co jej dotyčná osoba použije. Pouze část příspěvku na péči tedy končí reálně v sociálních službách.
MPSV se inspiruje systémem dlouhodobé péče v Německu (Sasku). Posuzování žádosti o příspěvek na péči tam dělá přímo na místě posudkový lékař. Posudek je následně předán pojišťovně, která zaplatí částku přesně na míru pacienta. Doktor při této činnosti pracuje online, ihned uzavírá posudek a posílá ho pojišťovně. Takový proces je velmi rychlý. ČR má však posudkových lékařů málo.
Pavel Sulík k tomu dodal, že délku prodlení způsobuje systém rozdělení posuzování mezi Úřadem práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Mohla by to v budoucnu dělat jen druhá jmenovaná instituce. Navíc, nynější nově zavedené dlouhodobé ošetřovné od 1. června 2018 by mohlo pokrýt to období, kdy se čeká na příspěvek.
Informování veřejnosti
Ludmila Kondelíková vyjádřila znepokojení nad neinformovaností institucí poskytujících zdravotní nebo sociální péči. Klienti Asociace domácí péče ČR se v této problematice prý velmi obtížně orientují.
Michaela Stachová z Krásy pomoci, jež ve svém projektu Domov bez obav poskytuje nejen informace o možnostech domácí péče, ale i koordinaci činností zainteresovaných institucí, vnímá nárůst poptávky po zdravotních a sociálních službách. Informací je podle ní dost, ale staří lidé se v tom obtížně orientují.
Následující příspěvek do diskuze přednesla doktorka Milena Černá z Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Tato organizace rozděluje příspěvky na domácí péči. Seznámili jsme se s projektem Domova pro seniory v Ústí nad Orlicí. Ten uvádí do praxe výsledky výzkumného programu, jenž efektivně snižuje cenu pečovatelské hodiny a přináší nové podněty do zaměstnanosti. Projekt je součástí OPZ a bude samostatně představen na webové stránce ANNO ČR.
Olga Mutlová pochválila MPSV, že došlo ke zvýšení dotací a platů sociálních pracovníků. Přesto jejich počet stále klesá. Hrozí podle ní ale nedostupnost či nedostatek služeb. Regiony jsou mrtvé. Péče chybí. Tam už musí začít hrát roli rodina. 90% rodin ale o příspěvek na péči nežádalo. Velký problém také je, že pečovatelská služba funguje v rozpětí několika hodin v přesně stanovenou pracovní dobu. To může být kámen úrazu. Pak jsou tady ale služby osobní asistence a ty jsou úplně v jiné finanční dimenzi. Na ně dosáhne maximálně horních 10 tisíc. Nutností je tedy propojení osobní asistence s pečovatelskou službou, která bude o seniora pečovat 24 hodin denně.
Alena Waageová v rámci edukace navrhla vytvoření informační stě mezi praktickými lékaři, aby oni sami podávali podněty na to, co senioři potřebují. Michaela Stachová souhlasila, že je třeba provázanost pečovatelů. Praktičtí lékaři ale jednají hodně individuálně, v nemocnicích a na úřadech jsou však pozitivní zkušenosti s předáváním informací.
Milena Černá k tomu dodala, že v Praze je situace ve všech ohledech lepší než na venkově. Problémy domácí péče lze nejlépe řešit v rámci komunitní péče. Výsledkem každého projektu v oblasti sociálních služeb musí být zlepšení situace konkrétních lidí. Připomněla britský projekt z let 1999 – 2003. Definoval sociální péči v komunitním pojetí. Britové sestavili bílou knihu sociálních služeb. V současnosti je dostupná na webových stránkách MPSV.
Spolupráce zdravotních a sociálních služeb
Blanka Kavková a Stanislava Kottnauerová z Ministerstva zdravotnictví potvrdily, že spolupráce zdravotních a sociálních služeb není provázaná. Proběhlo na toto téma mezioborové zasedání. V budoucnu by měla být mezi MPSV a MZ vytvořena mezioborová pracovní skupina. Financování obou služeb ale nejde provázat. Jednání mezi resorty proběhlo na toto téma zatím jednou, byli přítomni oba ministři. Cílem je změna zákona 108 o sociálních službách i 372 o zdravotních službách. Měl by být z hlediska financování jeden poskytovatel obou služeb.
Prestiž pracovníků ve službách poskytujících domácí péči
Ludmila Kondelíková konstatovala, že kvalita personálu sociálních i zdravotních služeb se snižuje. Nikdo tam nechce pracovat. A když jsou lidé dobří, jsou přetížení. Vyšší platy sociálních služeb než zdravotních je nehoráznost. Agentury končí v rukou řetězců, kde jsou nepřijatelné podmínky. Mění se tam stále personál. Často je řídí třeba právník, který dané problematice nerozumí. Michaela Stachová dodala, že řešením situace je kromě mezd také zvýšení prestiže povolání sociálního pracovníka. Edukativní kampaně. Komunikační kampaně, že pracovníci v těchto službách jsou vlastně hrdinové. Pracovníky může motivovat právě uznání a pochvala.
Stanislava Kottnauerová navrhla, že v rámci informační kampaně by se mělo mluvit o tom, aby se lidé o své zdraví starali již během aktivního života sami. A připravili se na stáří. Je nutná osvěta, že peníze na tuto péči budeme potřebovat. Taková osvěta by měla být vedena neziskovými organizacemi. Olga Mutlová k tomu poznamenala, že osvětu by měly vést hlavně ministerstva, protože neziskové organizace na ní nemají peníze a společenskou autoritu.
Finance na zdravotní služby
Závěrečný příspěvek přednesla Hana Šustková jako zástupkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny. Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ve znění pozdějších předpisů definuje položky zdravotního výkonu, které jsou z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeny. Každoročně pak je vydávána tzv. úhradová vyhláška, která definuje úhrady pro jednotlivé segmenty na dané období. Všichni si stěžují, že dostávají málo. To je ale přirozené. VZP to musí vhodně rozdělit.
Milena Černá na závěr doporučila, že v rámci zefektivnění financování by se měly resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí spojit.
Přílohy:
Inovační model Pečovatelská služba 3S představený MUDr. Milenou Černou
