Kulatý stůl s veřejnou správou „Darování potravin“, Praha, Evropský dům dne 25. 9. 2018
Účastníci:
MVDr. Ing. Dana Třísková – vedoucí oddělení potravinového řetězce, Ministerstvo zemědělství
Mgr. Petra Hájková – vedoucí oddělení ostatních evropských fondů, MPSV
Mgr. Petra Urbanová – ministerský rada, oddělení koncepcí a technologií, odbor odpadů, MŽP
Ing. Veronika Válková, Ph.D. – vedoucí oddělení metodiky, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Ing. Radomíra Kománková, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Věra Doušová – členka představenstva a ředitelka potravinové banky Praha
Aleš Slavíček – oblastní ředitel Naděje a předseda České Federace Potravinových Bank
Petr Kolařík – Manažer firemních vztahů a sociální odpovědnosti, TESCO Stores ČR a. s.
Za ANNO ČR:
Martina Berdychová, předsedkyně
Marie Froulíková, projektová manažerka
Souhrn diskuse:
Úvodem připomenula M. Berdychová, že potravinová pomoc je významnou pomocí v boji proti chudobě, ve které v ČR žije téměř 1 milion občanů, z toho cca 180 000 rodičů – samoživitelů, nejméně 10% z nich neplatí druhý rodič výživné. Poukázala na zhruba 1 milion exekucí, které chudobu násobí. Kladně hodnotila úpravu legislativy od 1/1/2018, tedy povinnost potravinových řetězců předávat nespotřebované zboží Potravinovým bankám. Nedošlo totiž k posílení kapacit Potravinových bank, proto na tuto skutečnost upozornila na RV NNO v květnu 2018. Tehdejší předseda RV NNO ministr Pelikán přislíbil, že se vláda bude situací urychleně zabývat. K řešení problematiky skutečně došlo navýšením finančních prostředků pro Potravinové banky.
Diskusi otevřela námětem, že by místo zálohového výživného od státu mohly matky dostávat poukázky na bezplatný odběr potravin, stejně jako další lidé ohrožení chudobou.
Petr Kolařík reagoval příklady ze zahraničí (Německo, Irsko), kde taková pomoc funguje. „Obchody pro chudé“, je to řízeno přes sociální odbor – vytipovaní lidí dostanou kartu s kódem – tato karta oprávní k nákupu a pustí je do daného obchodu pouze jednou za týden
Domnívá se, že supermarkety/hypermarkety na toto nemají kapacitu a není to hlavní cíl jejich existence; pomoc sociálně slabým přes hypermarkety není nyní reálná, proto rádi spolupracují s potravinovými bankami a důvěřují jim v jejich expertnosti.
Aleš Slavíček potvrdil, že pro shromažďování potravin primárně vznikly Potravinové banky, které dovedou darovat vše v pořádku, nemají přebytky. Je také důležité dbát na to, aby lidé v sociální nouzi nebyli stigmatizováni. Věra Doušová doplnila, že po ČR je 15 potravinových bank. Existují určitá omezení díky Evropské chartě. Zatím nelze plně rozjet výdejny pro sociálně slabé, zejména je brzdí finance Mají 43 úvazků pro celou ČR, všichni dělají vše co je potřeba, navíc zapojují dobrovolníky a rodinné příslušníky. Zejména začátek roku je pro tuto NNO devastační, jediná dotace je z MZe, která chodí z objektivních důvodů pozdě. Přitom pokryje jen polovinu nákladů – potřebné dofinancování bojují celý rok.
Martina Berdychová informovala, že problematika financování NNO, především přechod z dotačních systémů na výkonový, je jednou z hlavních agend ANNO ČR.
Petr Kolařík sdělil, že nejvyšší management Tesco tlačí na snížení plýtvání potravinami. Mají ale někde problém s kapacitami, jde především lidské zdroje a místo (např. Hradec Králové) Naopak, pokud nemají kapacity potravinové banky, nemají ani řetězce kam dané potraviny dávat a pak končí na skládkách. Za ideální řešení považuje prohloubit spolupráci s Federací bank a posílit jejich kapacitu. Uvedl příklad dobré praxe z Anglie a Irska, kde existuje mobilní aplikace pro komunikaci mezi obchodními řetězci a NNO v darování potravin. Ulehčuje komunikaci a administrativu, proto se nyní pilot ověřuje v Polsku, Pro ČR o této aplikaci Tesco uvažuje, je ale mnoho překážet díky legislativě (optimální řešení by bylo, kdyby všechny řetězce přešly na tuto aplikaci).
Veronika Válová vyzvala p. Kolaříka k podání podnětu k SOCR stran mobilní aplikace, podobná myšlenka na jednom ze zasedání SOCR padla. Dále zdůraznila, že nastavená pravidla se musí dodržovat, potraviny musí být sledovány, musí být bezpečné pro koncového příjemce S Federací bank SZPI spolupracuje, byli na kontrolách a mimo malých drobností, které byly vypořádány, probíhá celý nastavený systém z jejich strany v pořádku. Vyjádřila podporu a ocenění za skvěle odvedenou práci potravinových bank. Radomíra Kománková poukázala na lokálnost problémů – pokud nemá potravinová banka kapacitu, celý systém padá. Vidí také problém v distribuci rychle se kazících potravin v regionech. Proto se někdy darování se týká nevyhovujících, ale bezpečných potravin.
Petra Urbanová připomněla, že MŽP se potraviny týkají ve chvíli, kdy se z nich stane odpad. Proto pro tento rok vypsali výzvu z OP na předcházení vzniků odpadů, do které se přihlásila pouze jedna potravinová banka.
Aleš Slavíček vysvětlil, že dotace byla vztažena na sklady/objekty, které má žadatel ve vlastnictví, což banky nemají, jsou pouze v nájmu. Další bariérou bylo vysoké procento kofinancování. Pokud bude dotace vypsána za dva roky znovu, nabízí možnou spolupráci bank na tvorbě výzvy, kterou by mohli skutečně čerpat.
Petra Hájková sdělila, že odbor sekce 8 – Evropské fondy – má vlastní ministerský projekt, kde pracují s konečnými odběrateli proti plýtvání potravinami (obědy do škol, Kuchařka vaříme bez odpadů apod.) MPSV ale Potravinové banky nepodporuje, protože to není sociální služba.
Martina Berdychová namítá, že je nyní je otevřen zákon o sociálních službách, je třeba doplnit potravinové banky jako speciální službu s významnou sociální funkcí pomoci potřebným. Pokud by se banky staly sociální službou a přidaly do sítě a vznikl by jim po registraci nárok na financování z MPSV. Slibuje, že ANNO ČR toto projedná s poslanci a MPSV.
Aleš Slavíček doplňuje, že nejsou sociální službou, protože nejsou v kontaktu s konečným uživatelem. Pomoc potřebným a úspora v likvidaci odpadů díky jejich ale činnosti dosahuje až 250 mil. Kč ročně, přitom na provoz by potřebovali zhruba 50 mil. Kč.
Marie Froulíková navrhuje zkusit pilot výdejen v regionech s pomocí dotace MPSV jako sociální inovaci, pokud by se to osvědčilo, lze rozšířit po celé ČR.
Dana Třísková upozorňuje, že MZe jako jediný resort vypisuje pro potravinové banky dotaci, která je funkční, jde o prevenci vzniku potravinového odpadu. Mají snahu o co nejmenší administrativní zátěž a co největší přizpůsobení se pravidel výzvy realitě Potravinových bank. Pevně věří, že dotace bude vypsána i na rok 2019, jedná se však o notifikovanou dotaci. Alokaci dotace navýšili na 55 mil. Kč, věří, že bude schválena v plné výši. Stávající stav ale není udržitelný, MZe proto vypracovalo teze, jak danou problematiku pojmout koncepčně. Zejména chybí gestor této problematiky, který a bude muset danou problematiku pojmout centrálně a koncepční řešení prosadit. Banky vnímá jako funkční systém, který je lidsky důstojný a všestranně přínosný.
Martina Berdychová doplnila, že k přínosu potravinových bank patří také to, že pomáhá zmírňovat bídu nejchudších, kteří v důsledku své beznadějné situace snadno podléhají xenofobii, extrémismu, populismu, strachu z budoucnosti apod. To přispívá k současné rozjitřené společenské atmosféře, která nepříznivě dopadá na celou ČR. Navrhuje proto, že ANNO ČR společně s Federací potravinových bank sepíše dopis, který bude obsahovat souhrn identifikovaných problémů včetně návrhů řešení. Tento dopis bude rozeslán ministrům MPSV, MŽP, MZE a MF, dále věcně příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu, stejně jako RV NNO.
