41 programů COVID, pro nestátní neziskové organizace žádný

Multiministr Karel Havlíček stál u zrodu nepřehledné změti vládních programů COVID na pomoc poškozenému podnikání, kterých je dnes neuvěřitelných 41. Sliboval nalít do ekonomiky 1,2 bilionu Kč, přičemž realita zůstala daleko za očekáváním. Podle organizace Hlídač státu bylo ke konci února vyplaceno jen 17 % avizovaného objemu státní pomoci, tedy celkem 208 miliard Kč. Skutečná pomoc narazila na neuvěřitelnou byrokracii, na podmínky, které mnohé malé firmy vyloučily, případně jim výplata pomoci přišla příliš pozdě.

Neziskovky jsou úplně mimo hru, protože jsou financovány pomocí státních dotací a z jiné státní podpory jsou automaticky vyloučeny. Uveďme malý příklad. Neziskovka provozuje kavárnu, kde zaměstnává hendikepované. Na jejich mzdu dostává částečně podporu z Úřadu práce na vytváření pracovních míst. Z rozhodnutí státu je kavárna zavřená, ale na žádnou COVID pomoc už nedosáhne, protože státní dotace se nesmí potkávat. Totéž platí pro chráněnou dílnu financovanou z OPZ EU, ačkoliv své výrobky nemůže prodávat – malé obchody jsou zavřené.

Méně se vyplatilo i na nepřímé podpoře (snížení či odpuštění daní a odvodů). Absolutním propadákem jsou Havlíčkem vychvalované úvěry či státní záruky na ně, které byly čerpány jen z 9 % oznámené sumy. Firmám z dlouhodobě postižených oborů (pohostinství, cestovní ruch, events, volnočasový sport, farmářský prodej potravin a drobných výrobků na trzích) žádná banka úvěr nedá, záruka-nezáruka.

V programech se nikdo nevyzná

Zjistit podmínky všech 41 programů COVID je nad síly malých organizací, kam nestátní neziskové organizace většinou patří. Jejich roztříštěnost hodnotí i Babišův koaliční partner ČSSD jako chaos. Naopak vyzdvihuje Antivirus, který údajně zachránil milion pracovních míst. Chvála programu Antivirus je ale problematická, protože desítky tisíc pracovních míst jsou udržovány uměle a s koncem tohoto programu prudce naroste nezaměstnanost. Antivirus je přitom pro státní pokladnu velmi náročný. Připomíná děravé vědro, kam se neustále lijí veřejné peníze. A kdo bude situaci nezaměstnaných řešit? Vedle Úřadu práce jsou to především právě neziskovky (potravinová pomoc, azylové bydlení, zvyšování sociálních kompetencí apod.).

Marketingové hlášky premiéra Babiše a dalších resortních ministrů o tom, že státní pomoc živnostníkům a malým firmám je srovnatelná s okolními zeměmi se vůbec nezakládá na pravdě. Slib, že bude vláda kompenzovat 100 procent nákladů, je jen vějičkou na neinformované voliče, zejména důchodce a státní zaměstnance. Hospodářská komora varuje, že nový kompenzační program spoustu podnikatelů zlikviduje. Nárok na kompenzaci vznikne jen těm podnikům, kterým meziročně klesl obrat alespoň o polovinu, zatímco evropská pravidla umožňují členským zemím kompenzovat ztráty mikrofirem do deseti zaměstnanců v částce odpovídající 90 % jejich ztrát a u ostatních podniků 70 %. U českých podniků se paušálně kompenzuje jen 60 % ztrát. A kde zůstaly neziskovky? Ty vypadly úplně, protože stát je za firmy ve smyslu této podpory nepovažuje. Když jde ale o povinné testování, tedy o vícenáklady, kdy je státní příspěvek jen 60 Kč, spadnou mezi firmy NNO automaticky.

Na takovéto nastavení pomoci z výšin vládních stolů doplatí podnikatelé, kteří se snažili aspoň částečně udržet svoje firmy v chodu na rozdíl od těch, kdo je museli uzavřít nebo jejich provoz zásadně omezili. Jiným subjektivním nastavením pomoci, které vzniklo v hlavách vlády, postrádající znalost reálného života, je dotace na každého zaměstnance ve výši 500 korun denně. Vypočítávat kompenzace jen podle počtu zaměstnanců však nepovažuje 98 % podnikatelů z nejpostiženějších oborů za funkční a spravedlivé. Pro řadu odvětví je totiž charakteristické, že se v nich investuje do zařízení a nezaměstnávají mnoho pracovních sil. Avšak i o takové podpoře, byť špatně nastavené, si mohou neziskovky opět jen nechat zdát.

Pokrytí nákladů méně než z jedné třetiny = zánik malých firem

Většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů, ačkoliv premiér opakovaně prohlašuje, že vláda poškozené živnostníky a podnikatele dostatečně kompenzovala.  Přitom v roce 2020 pozastavilo podnikání téměř 100 tisíc živnostníků, což bylo o 40 % více než v předchozím roce. Tento trend pokračuje i v letošním roce, kdy jen za leden a únor přerušilo podnikání více než 33 tisíc živnostníků. A jak dopadnou neziskovky? Dotace z veřejných prostředků v době pandemie pochopitelně klesají. Navíc nelze z důvodu lockdownu realizovat projekty, na které NNO peníze požadovaly. Jde například o různé konference, semináře a jiné vzdělávací programy, stejně jako již zmíněný prodej výrobků chráněných dílen či provoz restauračních zařízení zaměstnávajících handicapované. Projekt, kterým o peníze žádáte, musíte striktně dodržet, jinak část nebo celou dotaci vracíte. Tyto žádosti se píšou koncem léta. Vloni tedy v době, kdy se pandemie zdála zvládnutá. Situaci neodhadla ani vláda, která by měla mít o situaci nejlepší informace. Za to, že nástup dalších vln pandemie silně podcenila, jí žádné sankce nehrozí. Odnesou to ale právě neziskovky, které legendární hlášce premiéra „best in Covid“ uvěřily a nastavily své projekty v optimistickém očekávání návratu do normálního stavu. Statistici bohužel časem vyčíslí, kolik NNO muselo z důvodů neexistence státní podpory nebo z důvodů špatně napsaných projektů v letech 2020 – 2021 skončit.

Ing. Martina Berdychová, předsedkyně ANNO ČR

Sdílejte: