1) Má smysl si v případě nestátní neziskové organizace na facebooku zadávat placenou reklamu?
Určitě má, pokud se na facebooku nachází cílová skupina, kterou potřebujete oslovit. I malá částka v řádu několika desítek korun vynaložená na jeden status může násobně zvýšit dosah propagovaného sdělení. Placená reklama by nicméně neměla být tahounem dosahu stránky, protože skrze placenou reklamu se mohou mezi fanoušky stránky dostat i lidé, kteří nemají o obsah Vaší stránky skutečný zájem. Čím menší zájem totiž jeví Vaši fanoušci o obsah Vaší stránky zdarma, tím hůře se bude její obsah propagovat v případě, že na placenou reklamu k dispozici finance časem nebudou. Facebook totiž zdarma více doporučuje stránky s aktivním publikem.
2) Kdy je nejvhodnější doba zveřejňovat na facebooku statusy?
Je dobré si vést statistiku a sledovat jaká témata v jaký den a čas mají nejvyšší oblibu. Nejvhodnější čas pro zveřejňování statusů neexistuje už proto, že kdyby jej využívaly všechny neziskové organizace, tak si budou vzájemně brát publikum. Zároveň ale platí, že nemá smysl zveřejňovat statusy v době, kdy Vaši fanoušci na facebooku nejsou. Také není vhodné zveřejňovat statusy krátce po sobě, protože se budou vzájemně přetahovat o pozornost. Stejně tak není dobré publikum přehlcovat objemem publikovaného materiálu. A v neposlední řadě jde i o to propagovat obsah přiměřený naladění publika. Pracovně laděný status v pátek večer proto zaujme pravděpodobně méně, než oddychové téma.
3) Kdy se nestátní neziskové organizaci vyplatí zřídit a spravovat profily na sociální síti?
Když je na sociální síti publikum, které dosud nemá daná organizace jinak podchycené. Nemá příliš smysl zdvojovat komunikaci a totéž publikum oslovovat dvěma a více komunikačními kanály, pokud jeden již funguje. Správa profilů na sociální síti je totiž záležitost dlouhodobá, pravidelná a systematická, takže není důvod vynakládat energii a čas na něco, bez čeho se dá obejít. Vedle existence publika je také nezbytná existence obsahu. Pokud nemám, co bych na sociální síti pravidelně zveřejňoval, je lepší si profil nezakládat, než jej mít neaktivní. Vymýšlet obsah jen pro to, abych měl co zveřejnit navíc může působit dojmem, že organizace vlastně nemá co říci nebo žádnou přínosnou činnost nevyvíjí.
4) Jaké sociální sítě se pro nestátní neziskovou organizaci v ČR hodí mít?
Obvykle jde o facebook kvůli počtu jeho uživatelů. Některé neziskové organizace ale mohou díky své specifické činnosti zaujmout více i na jiné sociální síti. Vždy je vhodné se nejprve podívat, zda jiná organizace s podobným zaměřením svůj profil a publikum na dané sociální síti má a je ve své komunikaci úspěšná. Také je dobré, pokud máme pro danou sociální síť přiměřený obsah. Například sociální síť Instagram je proto vhodná jen pro některé neziskové organizace, kdežto facebook je záležitostí veskrze masovou.
5) Na koho je nejlepší na sociální síti cílit, pokud cílíme na „širokou veřejnost“?
Vždy je dobré si ujasnit, koho chci především oslovit. Pokud si budu na sociální síti počínat bezcílně, publikum se mi bude budovat mnohem hůře, než když si vyberu jednu až tři cílové skupiny a ty budu oslovovat přednostně. Publikum se pak může postupem času nabalovat jako sněhová koule. Pointa je v tom získávat co nejaktivnější fanoušky. Čím aktivnější publikum dané facebookové stránky je, tím víc ji facebook sám dalším uživatelům bude doporučovat.
6) Je lepší mít na jedné sociální síti jeden nebo více profilů?
Záleží na tom, kolik cílových skupin chcete oslovit a jak rozmanité jsou Vaše aktivity. Může se stát, že vedle hlavního profilu organizace budete mít ještě profily založené pro Vaše největší projekty či aktivity zaměřené na specifické publikum. Takto rozdělená forma komunikace může mít ve výsledku větší dopad už proto, že jednotlivé cílové skupiny jsou oslovovány odděleně a tedy se vzájemně neruší sděleními, která je vlastně nezajímají.
7) Kdo by měl sociální sítě v nestátní neziskové organizaci spravovat?
Není dobré do role adminů dávat stážisty, protože na ně daný úkol „zbyl“, či mladé lidi jen proto, že se automaticky předpokládá, že budou moderní formě komunikace rozumět. Klíčem je spravovat sociální sítě organizace někým, kdo má k organizaci osobní vztah a alespoň částečně zná a chápe charakter její práce. Nejen proto, aby byl schopen reagovat na odbornější dotazy a nemusel je delegovat na jiné členy týmu, ale i proto, že by sdělení na sociálních sítích měla působit autenticky a ne odtažitě. Konec konců, lidé jsou na sociálních sítích i kvůli emocím a pocitu vzájemné sounáležitosti, který by měl být z profilu organizace rovněž patrný.
8) Stojí za to mít na facebooku stránku s malým publikem?
Ano, i stránka s malým publikem má smysl v případě, že využíváte služeb placené reklamy, nebo jste domluveni s profily s násobně větším publikem, které obsah Vaše profilu podle potřeby přebírají. Dosah Vašich statusů pak může být násobně větší. Rovněž je dobré nezapomínat na fakt, že budování publika na sociální síti je obvykle během na dlouhou trať. I v případě profesionální správy profilu může trvat řadu měsíců, než se podaří vybudovat publikum, které bude mít na propagaci organizace hmatatelnější dopad.
9) Jak poznáme, že to na sociální síti děláme dobře?
Je dobré si na začátku dát cíle či sepsat měřitelná očekávání, která bychom chtěli na poli sociálních sítí splnit. Například kolik fanoušků do kdy hodláme získat či o kolik procent bychom rádi zvýšili zájem o naše akce. Nejde ani tak o to tyto cíle za každou cenu splnit, či naopak jejich nedosažení brát jako známku neúspěchu, ale o to mít je coby referenční bod pro zhodnocení toho, zda se naše úsilí ubírá správným směrem. Vedení a vyhodnocování například týdenních, měsíčních a ročních statistik o tom, jak se změnil počet našich fanoušků, či jaký a kdy byl zájem o naše statusy a tweety může být také dobrým vodítkem toho, v čem se nám daří a co má smysl zopakovat i příště a co naopak ne.
10) V čem mohou být sociální sítě nestátní neziskové organizaci přínosem?
Někdy se berou sociální sítě jen jako další kanál, kterým se dají propagovat akce a aktivity neziskové organizace. Sociální sítě nejsou ale druhým webem nebo pouhým diskuzním fórem. Jsou platformou pro masovou a často bezprostřední komunikaci. Můžete jimi získávat nejen fanoušky ve vlastním slova smyslu, ale i podporovatele, dobrovolníky, donory, partnery či klienty. Nejde tedy jen o propagaci a komunikaci, ale též o budování sítě vztahů a společenských vazeb, které se Vám mohou v budoucnu hodit. V neposlední řadě je dobré si uvědomit, že zde nejde o komunikaci jednosměrnou, nýbrž interaktivní. I Vy můžete sdílet statusy svých partnerů či nápady a návrhy pomoci od fanoušků. A v neposlední řadě se zde můžete od ostatních neziskových organizací učit, jak to dělat lépe. Nemá smysl začínat vytvářet vlastní know-how na poli sociálních sítí od nuly, když to zkušenější již umí a každý může výsledky jejich práce na sociálních sítích sledovat a porovnávat.
