K řádnému označení sídla a živnostenské provozovny

3. 4. 2024, Zdroj: Portál živnostenského podnikání (https://www.rzp.cz/portal/cs/)Doba čtení: 7 minut

Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 15. května 2023, č. j. 4 As 17/2023-34, zabýval otázkou povahy řádného označení sídla podnikatele, konkrétně požadavku na jeho viditelnost. Zároveň v uvedeném rozhodnutí vyložil, jak je to s řádným označením živnostenské provozovny.

V daném případě rozhodnutí soudu předcházely následující okolnosti: žalovaný správní orgán byl názoru, že objekt (rodinný dům) není řádně označen sídlem společnosti (žalobkyně). Označení nebylo patrné na vstupních vrátkách, na oplocení, na fasádě domu či za jeho okny. Označení se nacházelo u vchodových dveří do domu, které nebyly vidět z ulice. Žalovaný vyvodil odpovědnost žalobkyně za přestupek zejména na základě teleologického výkladu § 31 odst. 2 živnostenského zákona, podle něhož je „podnikatel povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště, (…)“. Naznal, že požadavek tohoto ustanovení může být splněn pouze v případě, že je označení sídla viditelné z veřejně přístupného místa. Takové označení by podle jeho názoru splňovalo účel tohoto ustanovení, a to transparentnost podnikatelského prostředí vůči orgánům státní správy a třetím osobám. Žalobkyně však byla opačného názoru, a to že její sídlo bylo řádně označeno ve smyslu § 31 odst. 2 živnostenského zákona, proto se obrátila se správní žalobou na krajský soud.

Krajský soud dal žalobkyni za pravdu v tom, že požadavek na viditelnost označení sídla může být splněn i za situace, kdy toto označení není viditelné z veřejně přístupného místa. Takový požadavek totiž zákon výslovně neobsahuje a nelze takovou povinnost dovozovat pomocí jeho výkladu. Podle krajského soudu je totiž nutno rozlišovat mezi zákonnými požadavky na označení sídla a provozovny (§ 17 odst. 7 živnostenského zákona). Na označení provozovny zákon klade vyšší nároky, které nelze vztahovat na označení sídla. Musí být totiž označena nejen viditelně, ale i trvale a zvenčí.

Nejvyšší správní soud se v dané věci vyjádřil v zásadě obdobně jako krajský soud, i když některé závěry podřízeného soudu korigoval. Uvedl, že živnostenský zákon klade na označení provozovny jiné, vyšší nároky než na označení sídla. Oba druhy označení tedy nelze pojmově a obsahově směšovat. Živnostenský zákon (kromě obsahových náležitostí označení) totiž počítá se třemi parametry správně provedeného označení provozovny – viditelností, trvalostí a provedením zvenčí (tedy zejména na exteriéru budovy). V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud uzavřel, že označení sídla je možné považovat za viditelné tehdy, je-li viditelné z veřejně přístupného místa (veřejného prostranství), nebo z místa, k němuž je zajištěn přístup veřejnosti.

Z uvedeného rozsudku, který je dostupný na stránkách Nejvyššího správního soudu https://www.nssoud.cz/, lze shrnout především následující:

Označení provozovny musí splňovat:

• Parametr viditelnosti, 

• přičemž tato viditelnost musí být trvalá, neboť označení musí být na provozovně trvale umístěno;

• Označení musí být kromě toho umístěno zvenčí provozovny(tj. zejména zvenčí budovy nebo zvenčí místnosti v budově, kde má provozovnu více podnikatelských subjektů tak, aby zejména spotřebitel nemusel označení hledat a nemusel překonávat žádnou překážku).

Všechny tři parametry musí být splněny současně a splnění jednotlivých parametrů se vzájemně ovlivňuje. Za správně provedené označení provozovny například není možné považovat takové označení, které je po ukončení otevírací doby sňato z budovy a uloženo do jejího interiéru, neboť není trvale zvenčí a patrně ani trvale viditelné. Otázka přístupu veřejnosti k označení přitom z logiky věci nemůže hrát u označení provozovny roli, protože provozovna je pojmově určena k tomu, aby ji navštěvovala veřejnost. Požadavek na umístění označení zvenčí má tedy spotřebitele, věřitele, orgány veřejné moci či jen prosté kolemjdoucí informovat o skutečnosti, že v daném objektu podniká ten či onen podnikatel a dochází zde k obchodním stykům. Označení provozovny tedy plní funkce přesahující materii živnostenského zákona, neboť jeho účelem je mimo jiné viditelné odlišení objektu s provozovnou od objektů okolních.

Označení sídla podnikatele musí oproti označení provozovny splňovat:

• pouze požadavek viditelnosti.

 Základním smyslem povinnosti podnikatele označit sídlo je informovat třetí osoby (veřejnost), že v objektu se nachází sídlo podnikatele (ať již tím je pouze potvrzena informace, kterou o umístění sídla získala třetí osoba z jiných zdrojů – např. z veřejných rejstříků, smlouvy, faktury, doručované zásilky -, nebo tím je kolemjdoucím získána zcela nová informace, o které daná osoba dosud nevěděla z jiného zdroje). Jejím účelem je potvrdit třetí osobě, že se nachází v místě, kde se může pokusit vejít v osobní styk s podnikatelem (skutečnost, zda se v sídle podnikatele zdržuje nějaká osoba oprávněná za něj jednat, je otázkou odlišnou). Není rozhodné, že k takovému osobnímu kontaktu dochází zřídka, či že je vznik takového kontaktu nepravděpodobný. Zákonodárce pro potřebu realizace těchto kontaktů stanovil povinnost viditelně označit sídlo vyjmenovanými identifikátory podnikatele. Není důležité, s kým je tento kontakt veden (zda je to spotřebitel, věřitel, dlužník či orgán veřejné moci) a za jakým účelem (kontrola, reklamace, vymáhání dluhu či naopak plnění závazku). Jediným udržitelným výkladem požadavku viditelnosti označení sídla, který vyplývá z živnostenského zákona, je, že označení musí být vnímatelné zrakem, musí z něho být dostatečně patrné identifikátory podnikatele a musí být patrné osobám od podnikatele odlišným. Jestliže má totiž označení plnit informační funkci o sídle jako o kontaktním místě podnikatele, nepostačí, pokud bude čitelné pouze pro osoby žijící v daném rodinném domě (tedy zejména pro fyzické osoby, které stojí za právnickými osobami v tomto domě sídlícími). Tuto funkci pak zcela jistě nemůže plnit označení, které není viditelné z místa, k němuž má veřejnost přístup.

Požadavek na viditelnost označení sídla z místa, které je veřejnosti přístupné, resp. na které je veřejnosti umožněn přístup, je dle Nejvyššího správního soudu obsažen již ve smyslu označení sídla jako takového. Aby bylo označení sídla pro osoby odlišné od podnikatele (a osoby žijící v rodinném domě) viditelné, musí být viditelné přímo z místa, na které má veřejnost přístup, protože v opačném případě nemůže plnit svoji informační funkci. Výklad, ze kterého by vyplývalo, že jakékoli označení vyžadované zákonem nemusí být viditelné pro osoby, které jsou od podnikatele odlišné, by nebyl udržitelný. Takové označení by totiž neplnilo již svoji základní funkci vyplývající ze sémantického významu slova „označení“ jako informačního sdělení, které pojmově směřuje vůči třetím osobám odlišným od subjektu, jenž má povinnost označení provést. Jinak by bylo možné považovat za viditelné označení sídla ad absurdum i takové označení, které se nachází v kuchyni rodinného domu na lednici, a které tedy uvidí pouze jeho obyvatelé.

Závěr, zda je označení sídla viditelné, je nicméně možné vždy učinit jen na základě konkrétních okolností daného případu. Výklad požadavku viditelnosti označení sídla provedený krajským soudem umožňuje podnikatelům zvolit, kde umístí označení sídla a jakým způsobem zajistí přístupnost (viditelnost) tohoto označení pro veřejnost. Lze např. předpokládat, že vzhledem k zájmu na uchování soukromí obyvatel rodinného domu bude umístění označení sídla podnikatele, jenž má v rodinném domě sídlo, voleno spíše tak, aby bylo viditelné z veřejného prostranství, tedy bez potřeby vstoupit na soukromý pozemek. Na druhou stranu v případě umístění sídla v administrativní budově je potřeba chránit vlastnictví před vstupem cizích osob vnímána méně naléhavě, neboť z povahy věci se v těchto nemovitých věcech neodehrává jádro soukromého a rodinného života osob užívajících tam vymezené administrativní prostory, přičemž tyto budovy jsou zpravidla lépe uzpůsobeny pro přijímání třetích osob a kontrolu jejich pohybu po ní (recepce, vrátnice apod.). Záleží nicméně vždy na rozhodnutí každého podnikatele, jakým způsobem zajistí viditelnost označení svého sídla, za splnění této povinnosti plně odpovídá sám.

Nejvyšší správní soud nemůže souhlasit se stěžejním závěrem obsaženým ve zrušujících rozsudcích, podle něhož byl požadavek viditelného označení sídla splněn, ačkoliv ho veřejnost nemohla spatřit, neboť označení sídla neplní žádnou důležitou funkci pro uplatňování práv a povinností třetích osob. Krajský soud ve zrušujících rozsudcích vyšel z toho, že stávající právní prostředí, které je částečně založeno na rozvoji informačních technologií (např. informační systém datových schránek) a uplatňování právních fikcí a domněnek v soukromoprávních vztazích (např. při adresování právního jednání), nevyžaduje, aby bylo označení sídla viditelné třetím osobám. Takový výklad požadavku viditelnosti označení sídla je výkladem toliko jazykovým (přičemž i v tomto ohledu zcela nedoceňuje sémantický význam slova označení), který zcela abstrahuje od účelu právní normy. Je v rozporu se základním účelem povinnosti dle § 31 odst. 2 živnostenského zákona, jímž je informovat veřejnost o umístění sídla podnikatele v daném objektu. Naplnění této funkce vyžaduje přístupnost (tedy viditelnost) označení sídla, jinak tato informace nemůže zasáhnout osoby, jimž je určena. Argumentace krajského soudu, že v současnosti mohou třetí osoby uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti zcela bez fyzického kontaktu s podnikatelem, odhlíží od toho, že rozvoj technologií a zavedení právních domněnek či fikcí neznamená ústup od požadavku na takové označení sídla, které je viditelné veřejnosti, neboť třetí osoby mohou mít i nadále dobré důvody uvedených možností nevyužít a pokusit se osobně kontaktovat podnikatele v jeho sídle. Rozvoj technologických a právních možností kontaktu s podnikatelem neznamená povinnost využívat jich. Povinnost obsažená v § 31 odst. 2 živnostenského zákona nebyla tímto vývojem ve svém jádru doposud dotčena.