Stále se hovoří o drtivé byrokracii a neefektivním státu. Na Novinky.cz vyšel konkrétní příklad:
Jedná se o konkrétní výpočet, že každá stokoruna pro nejpotřebnější stojí stát dalších 80 korun na administrativních nákladech. Celkem tedy náklady činí 180 korun na každou stokorunu pro občana. Upozornil na to ekonom Petr Bartoň, podle nějž to vyplývá z dat o sociální dávce Mimořádná okamžitá pomoc (MOP) a dat Českého statistického úřadu o platech (ČSÚ). Stojí za přečtení!
U žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc je chybovost 90 procent, MPSV ale změny neplánuje.
Náklady práce zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou podle ČSÚ 420 korun na hodinu. Nic povzbudivého, když si představíme, kolik hodin práce stráví jiní úředníci nad návrhy dotačních titulů, jejich vypisováním, shromažďováním, kontrolou a vyhodnocováním, posléze také kontrolou plnění věcného i finančního plnění projektu. Transakční náklady jsou v dotačních řízeních nepochybně mnohem složitější než u posuzování dávky Mimořádné okamžité pomoci, tedy i nákladnější. Pravdou je, že dotace se udělují ve statisících či milionech, což zase transakční náklady snižuje.
Přesto je nutno i z tohoto pohledu zpochybňovat nejen současnou formu státní podpory všem postiženým v důsledku koronavirové krize, ale také například podporu neziskovkám. Vše se děje pomocí zbytečně složitých pravidel, vyžadování údajů, které stát dávno zná a tvorbou složitých, mnohdy nesrozumitelných formulářů. Vláda také žádné změny v této praxi nepředpokládá, principy přidělování prostředků pomocí dotací naopak dále prohlubuje. Naposledy třeba snížením výnosů z RUD samosprávám kvůli příspěvkům OSVČ o 11 miliard korun. Údajně jim to vynahradí na investičních dotacích. Tedy opět nálož byrokracie pro žadatele i poskytovatele finančních prostředků!
Podnikatelé, veřejné instituce, občané i neziskovky by se měli konečně spojit a společně čelit tomuto nesmyslnému mrhání penězi nás všech!
Ing. Martina Berdychová, předsedkyně ANNO ČR
