Zastřešujeme nestátní neziskové organizace v České republice

Klikačka je jen směšný projev zásadního problému

Hned toho dne, kdy se objevily první zprávy o nedůstojném způsobu podávání žádostí do programu REACT-EU, jsem cítila potřebu něco napsat. Vypukla ale lavina reakcí politiků, novinářů i veřejnosti. Situace se poněkud posunula. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chybu přiznala – nepřiznala. Tvrdila, že rychlost dvojkliku není rozhodujícím kritériem, ačkoliv na to její náměstkyně žadatele předem písemně upozornila. Vymlouvala se, že o této podmínce všichni věděli a že vše schválil příslušný monitorovací výbor. Dotační výzvu nezrušila, jen ji finančně posílila. Současně odložila výzvu následující.

Celá ta směšná „klikačka jako o život“ ale znovu odhalila problém zásadní: dotace a jejich nastavení. Pánem je vždy úředník, který mnohdy nemá o reálném životě v prostředí žadatelů ani potuchy. Neuvědomuje si, že pracovní povinnosti žadatele jsou zcela jiné a že žádosti připravují mnohdy nad rámec svého pracovního času, tedy v době, kdy by si měli po své náročné práci odpočinout.

Problémy před zahájením jakékoliv výzvy:

  • Časová náročnost přípravy projektové žádosti a komplikovaný, uživatelsky nepřívětivý, informační systém. V mnoha zemích se žádá pouze na základě popisu projektového záměru bez povinných příloh. Proběhne první výběrové kolo podle resortních či regionálních strategií a priorit, teprve poté se vyplňuje podrobná žádost.
  • Veřejně známá skutečnost, že někteří s vládou spříznění budoucí žadatelé mají důležité informace dříve než běžní žadatelé. Získávají tak neoprávněnou výhodu. Podezření, že někomu se slot otevřel o pár vteřin dříve, se zatím neprokázalo.
  • Přímá komunikace s řídícími orgány je pro budoucí žadatele obtížná, mnohdy nemožná.
  • Lidé z monitorovacího výboru jsou zavaleni projednávanou agendou a může jim leccos uniknout. Převládají tam vládě loajální členové, takže prohlasovat nějaké zásadní změny bývá předem ztracený pokus.
  • Chybí spolupráce mezi orgány a institucemi (např. ministerstva x kraj, ministerstva navzájem).

Chaos v průběhu vyhodnocování žádostí:

  • Změny pravidel pro žadatele u vyhlášených výzev nejsou výjimkou. Žadatelé tak mohou být vyřazeni pro nesplnění podmínky, která byla zařazena až po uzavření výzvy.
  • Nejednotný přístup v metodických pokynech u jednotlivých řídích orgánů, který posléze naráží na procesy kontroly jinými státními orgány – to vyvolává zmatek u žadatelů, kteří aspirují na dotace z různých operačních programů, a přináší to problémy při kontrole ze strany různých subjektů (Finanční úřad, resort, kraj).
  • Neúměrné množství metodických materiálů ke každé výzvě stejného operačního programu zvlášť.
  • Podmínky výzev omezují zapojení NNO. Například financování managementu projektu z nepřímých nákladů neposkytuje dostatečné prostředky na pokrytí personálu zajišťujícího náročnou administrativu.
  • Nedostatečné ohodnocení odborníků – např. sazby pro lektory, právníky apod.

Nedostatky po vyhlášení výsledků

  • Neexistence reálného odvolání se proti výsledku hodnotitele v případě, že projekt nebyl vyřazen z dalšího schvalovacího řízení, ale významně krácen. Také neznámý postup při možnosti přehodnocení výsledků výběrové komise na základě zveřejněného zápisu výsledků hodnocení.
  • Nemožnost odvolání se při schválení žádosti s navrhovanými (a vnucenými) úpravami (s výjimkou odmítnutí schválené varianty jako celého projektu).
  • Nemožnost praktická – není možné se odvolat bez následné újmy; úředníci si stěžovatele pamatují a zařadí je pomyslně na „černou“ listinu.

Další problémy:

  • Náročnost projektových příprav není v souladu s potřebami žadatelů. Upřednostňuje se formální stránka nad obsahovou. Např. neziskové organizace jsou stavěny na úroveň podnikatelských subjektů, pro přípravy jsou vyžadovány úzce odborné specializace a vymezené činnosti (IROP – Analýzy proveditelnosti, CBA analýzy atd.).
  • Propojení ESIF s veřejnou podporou je v Evropě neobvyklé. Vstup státních orgánů do realizace projektů ESIF v oblasti veřejných zakázek a výběrových řízení (nařízení, kdy je nutné dělat výběrové řízení, časově zdlouhavé schvalovací řízení bez odpovědnosti, omezování aktivit podmínkami, které s ESIF nesouvisí).
  • Umělé nahrazování potřebných státních prostředků evropskými a tedy nejistota dlouhodobého financování.
  • Systém MS2014+ je uživatelsky nevlídný ve všech oblastech (žádost, změny, administrace, monitoring, finance apod.), neumožňuje jednoduché postupy, převody dat, nutí uživatele k přepisování údajů již kvalitně zpracovaných formou jiných agend, extrémně zatěžuje administrativu, vykazuje spoustu chyb, a to i zásadních, je zdrojem duplicitních údajů (depeše, e-maily, přílohy) atd.
  • V současné době je zcela zřetelně upřednostněna administrativa a úřednická byrokracie se smyšleným obrazem ekonomické efektivity nad řádnou kontrolou a státním dohledem.

 

Bohužel je úřednický aparát v ČR natolik inertní, že se účinně brání jakékoliv racionalizaci žádostí. Složité a časově náročné zpracování žádostí, které každým rokem narůstá, garantuje potřebu mnoha úřednických míst pro vyhodnocování a kontrolu realizace. Zároveň to umožňuje získávání neoprávněných výhod pro žadatele s tou správnou stranickou příslušností či z jiných politických důvodů.

Ing. Martina Berdychová, předsedkyně ANNO ČR

Sdílejte: