Účetnictví neziskové organizace. Jednoduché nebo podvojné?

Povinnost vést účetnictví je uvedena v paragrafu 35 a násl. obchodního zákoníku v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem.Tímto zákonem je zákon o účetnictví 563/91 Sb. V něm je v § 9 je v odstavci 1 uvedeno, že v soustavě jednoduchého účetnictví účtují tyto vyjmenované neziskové organizace, a to pod písmenem

  1. c) příspěvkové organizace, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kč,
  1. d) občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000 000 Kč,
  1. e) církve a náboženské společnosti, jejich orgány a církevní instituce, které mají právní subjektivitu, pokud nepodnikají nebo pokud nejsou příjemci dotací z příslušných státních rozpočtů.

Organizace, které nevyhovují výše uvedeným podmínkám, jsou povinny vést podvojné účetnictví.

Z neziskových organizací se jedná zejména o

  • obecně prospěšné společnosti i ty, které neprovozují doplňkovou činnost, mají-li však příjmy nad 3 mil.Kč.

Obecně prospěšné společnosti vedou podvojné účetnictví, pokud provozují doplňkovou činnost i když jejich příjmy nedosahují hranice 3 mil.Kč.

Obecně prospěšné společnosti jsou též povinny v podvojném účetnictví odděleně vést příjmy a výdaje za činnost, ke které byly založeny, odděleně příjmy a výdaje na správní činnost a odděleně příjmy a výdaje za každou z doplňkových činností, jež jsou zdanitelným příjmem.

Každou doplňkovou činnost nutno posuzovat zvlášť z hlediska daní z příjmů, jíž doplňková činnost podléhá. Z výnosů jedné doplňkové činnosti nelze pro daňové účely kompenzovat ztráty z jiné doplňkové činnosti. Příjmy a výdaje, které jsou pro všechny činnosti, nebo nejméně pro dvě společné, je nutné dělit podílem podle ekonomických záznamů nebo propočtů, podle toho, jaký je jejich podíl na nákladech či příjmech

  • nadace
  • politické strany a politická hnutí
  • obce
  • okresní úřady
  • rozpočtové organizace
  • příspěvkové organizace s výdaji nad 0,5 mil.
  • státní fondy
  • komory

V souvislosti účetnictvím těchto organizací, kteří jsou příjemci dotací, je třeba sledovat opatření ministerstva financí, které každoročně stanovuje pravidla pro sestavení účetní závěrky jednotlivých neziskových organizací a termíny předkládání závěrky.

Ministerstvo financí vydalo pro různé typy neziskových organizací rozdílné účtové osnovy a postupy účtování a další novelizace těchto postupů, jimiž se musí, vedle zákona o účetnictví, příslušné organizace povinně řídit.

 

Změna názvu spolku – návod pro dřívější občanská sdružení

Neziskovky, které byly založeny jako občanská sdružení a od ledna 2014 se staly spolky, mají podle přechodných ustanovení k občanskému zákoníku povinnost do 1. 1. 2016 upravit svůj název tak, aby odpovídal požadavkům zákona. Pokud patříte mezi spolky, které chtějí plně využít delší lhůty (do 1. 1. 2017) pro plné uvedení stanov do souladu s občanským zákoníkem a doplnění informací do spolkového rejstříku a chcete zatím pouze změnit název, tento příspěvek vám ukáže, jak na to.

Jak má vypadat název spolku?

Za účinnosti zákona o sdružování občanů v zásadě neplatily pro název žádná omezení, název sdružení se pouze musel odlišovat od jiné právnické osoby, která již působila na území ČR. Poměrně krátkou dobu mezi lety 2006 a 2008 sice existovala povinnost, že název sdružení musel obsahovat spojení „občanské sdružení“ nebo zkratku „.o.s.“, pro již existující sdružení zde ale bylo přechodné období, které fakticky umožňovalo se této změně vyhnout, neboť úprava byla v roce 2008 opět zrušena.

Od 1. 1. 2014 se s účinností nového občanského zákoníku všechna dřívější občanská sdružení stala spolkem. K jejich názvu zákoník stanoví v § 216, že musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „z. s.“. To je tedy pravidlo pro povinný název spolku.

Občanský zákoník z tohoto pravidla definuje jednu výjimku. Podle § 3042 právnická osoba svůj název nemusí přizpůsobit požadavkům zákoníku, pokud pro to jsou důležité důvody, zejména pokud takový název užívala dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.
Je věcí, výkladu, jak široce budou soudy ochotny tuto výjimku aplikovat. Předpokládá se ovšem, že bude možné ji aplikovat pouze na spolky, jejichž název je skutečně všeobecně známý, jako je například Sokol. Podobně by se nabízel třeba Junák, ten se ovšem již rozhodl požadavkům zákona přizpůsobit a převzal zkratku „z.s.“.

Jak změnit název?

Změna názvu je u spolku možná pouze tak, že dojde ke změně stanov. Jak se stanovy změní, to vyplývá především ze stávajících stanov spolku (mnohdy přijatých ještě jako stanovy občanského sdružení). Nejčastěji stanovy změnu stanov umožňují z rozhodnutí nejvyššího (členského) orgánu spolku, jako je členská schůze či valná hromada. Pokud stanovy neurčují nic jiného, použije se občanský zákoník a změna stanov je možná z rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku (§ 247), přičemž přítomna musí být nadpoloviční většina členů spolku a pro změnu musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných členů (§ 252 odst. 1).

O takovém hlasování je zapotřebí učinit zápis. Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal, jak a kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven (§ 254 odst. 2). Aby se předešlo případným sporům, mělo by ze zápisu vyplývat také to, že shromáždění členů bylo usnášeníschopné (§ 253 odst. 1), a kolik osob hlasovalo pro dané rozhodnutí (případně kolik proti, kolik se zdrželo). Jako přílohu zápisu je vhodné vést prezenční listinu ze samotného shromáždění členů. Zápis by měl obsahovat informaci, že bylo rozhodnuto o změně názvu, jak nový název zní a že došlo ke změně stanov, které tvoří přílohu zápisu.

Podkladem pro zápis změny názvu do rejstříku spolků je pak právě zápis ze zasedání nejvyššího orgánu spolku a nový text stanov, které obsahují změněný název. Zápis i stanovy by měly být podepsány v souladu s požadavkem stanov. Rejstříkové soudy ovšem mnohdy trvají na tom, aby byly zápis a upravené stanovy podepsány statutárním zástupcem spolku.

Jak nový název nechat zapsat do spolkového rejstříku?

Pro zapsání změny názvu rejstříkovým soudem je zapotřebí vyplnit tzv. inteligentní formulář. Ten je dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. https://or.justice.cz/ias/ui/podani Po kliknutí na tlačítko „inteligentní formulář“ stačí dole do políčka „Identifikační číslo existujícího subjektu“ zadat IČ spolku a kliknout na „vytvořit návrh“.
Zobrazí se formulář, v rámci kterého doporučuji poznamenat si tzv. návratový kód (zcela nahoře), který umožní v případě technické chyby se vrátit k rozpracovanému formuláři. Pokud klikneme na „vyplnit předmětnou část“, můžeme upravit název spolku (původní název se zobrazí jako přeškrtnutý). Uložíme a srolujeme dolů, kde opět klikneme na „uložit“, což nás vrátí o obrazovku zpět.

Zde zvolíme „vyplnit závěrečnou část“ a zpravidla vyplníme „Tento návrh podává za navrhovatele“, kam dopíšeme statutárního zástupce oprávněného právně jednat za spolek. Následně doplníme přílohy, kdy pouze pro každou přílohu napíšeme její název a počet vyhotovení (1). Klikneme na uložit a změny jsou hotové.

Pak již můžeme dát generovat podání (zpravidla zvolíme možnost, že formulář vytiskneme, protože stejně k němu budeme přikládat přílohy). Formulář tedy vytiskneme, opatříme ověřeným podpisem statutárního zástupce (většinou je to nejjednodušší na poště – CzechPointu za 30 Kč) a společně s přílohami pošleme rejstříkovému soudu (soud a jeho adresa jsou uvedeny na první straně formuláře).

Další (obvykle) potřebné přílohy

Pokud jsme v situaci, kdy skutečně chceme pouze změnit název a do rejstříku jsme dosud nedoplnili statutárního zástupce, musí soudu doložit ještě také doklad o tom, kdo statutárním zástupcem je. Nejjednodušší je situace, kdy společně se změnou názvu došlo na členské schůzi také k volbě nového statutára, pak zápis, který máme k dispozici, dokládá také skutečnost, kdo je statutárním zástupcem. Pokud ale k volbě statutára došlo již dříve (například na předchozí členské schůzi), musíme soudu jako přílohu doložit také zápis z té schůze nejvyššího orgánu, na které došlo k volbě statutárního zástupce. Sice jej zatím nezapisujeme do rejstříku, ale musíme soudu doložit, že osoba, která podepíše za spolek formulář pro změnu názvu, je skutečně statutárem.

Závěr

Mimo jiné s ohledem na poslední uvedený požadavek (doložit, kdo je statutárním zástupcem), je skutečně na zvážení, jestli společně se změnou názvu nevyhovět zcela požadavkům nového občanského zákoníku (pro což je lhůta do 1. 1. 2017) a neupravit rovnou stanovy tak, aby vyhovovaly plně požadavkům zákona a zda již také nedoplnit do rejstříku všechny povinné údaje o spolku. Výhodou tohoto postupu je to, že pak není potřeba stále dokola dokládat stanovy a oprávnění statutárního zástupce, protože každý si může informace o spolku ověřit přímo z rejstříku. Volba postupu je ale na každém spolku.