Prezentace z konference Veřejná služba, 20. 6. 2017

Mgr. Petr Beck, MPSV. Legislativní zakotvení veřejné služby a jeho historie.

Ing. Monika Zelenková, GŘ ÚP ČR. Organizace veřejné služby – organizátor.

Mgr. Kateřina Karhánková, GŘ ÚP ČR. Organizace veřejné služby – vykonavatel.

Mgr. Aleš Ziegler, Úřad vlády ČR.  Veřejná služba z hlediska ústavního pořádku.

JUDr. Věra Hrouzková, společnost HR Consult s.r.o. Uplatnění pracovněprávních předpisů při výkonu veřejné služby.

Mgr. Jan Vrbický, MPSV. Sociální služby a Veřejná služba.

Daniela Štréblová, DiS., Středisko sociální rehabilitace Cheb.  Praktická zkušenost Střediska sociální rehabilitace Cheb.

Mgr. Jindra Tužilová, Svaz měst a obcí České republiky.  Veřejná služba v obci a městě.

 

Doplňující informace k tématu Veřejná služba

 

Od 1. února 2017 je účinná novela zákona o hmotné nouzi, která oživuje nástroj Veřejné služby. Tento nástroj můžou využít nevládní organizace. Zde přinášíme pár otázek a odpovědí k této problematice.

  1. Dle § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi je veřejná služba pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Kdo je pro účely Veřejné služby z pohledu Úřadu práce brán jako „další subjekt“? Jak je definována nezisková organizace?

Česká legislativa nemá jednoznačnou definici neziskové organizace, čímž máme značně ztíženou situaci. Úřad práce vychází z pomocných kritérií jako je např. občanský zákoník, označení jako institucionální sektor podle ESA2010 nebo definice, že je to taková organizace, jejíž nezisková činnost převládá nad činností podnikatelskou. U spolků ještě zkoumáme, zda byly založeny za účelem vzájemně prospěšným (zájmovým), tj. kdy účelem je uspokojování soukromého zájmu svých členů (neboli k jejich prospěchu), nebo za účelem veřejně prospěšným, kdy účelem je služba veřejnosti/nečlenům za rovných podmínek.

Pokud není určení organizace jednoznačné, vždy dochází k individuálnímu hloubkovému posouzení ze strany generálního ředitelství Úp ČR.

  1. Veřejná služba může být organizována zejména orgány státní správy a samosprávy, neziskovými organizacemi, jako jsou např. nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, školy, školská a předškolní zařízení, církevní organizace a dále organizacemi, které s obcí nebo krajem spolupracují na činnostech ve veřejném zájmu. Jak je z hlediska Úřadu práce vnímám „veřejný zájem“?

Veřejný zájem jsme se snažili podchytit do jednotlivých bodů činností pro výkon veřejné služby. Body jsme definovali jako širší oblasti, do kterých se dají zahrnout konkrétnější činnosti.  Vycházeli jsme např. ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, dále z činností, které jsou přístupné široké veřejnosti bez ohledu na postavení člen/nečlen atd. a také z činností, jejichž zajišťování je v zájmu široké veřejnosti.

  1. Jaké jsou činnosti, ve kterých může být Veřejná služba vykonávána?

Jedná se o tyto činnosti:

  • zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
  • ochrana životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně,
  • zajištění podmínek pro řádný provoz a užívání zařízení orgánů státní správy a samosprávy, sloužících potřebám veřejnosti,
  • zajištění pořádání, průběhu a ukončení veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných podniků,
  • pomocné práce administrativního charakteru,
  • udržování veřejného pořádku,
  • zajištění pomocných činností v oblasti poskytování zdravotní péče,
  • zajištění pomocných činností v oblasti poskytování sociální péče (ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením; sociální, poradenské, pečovatelské a podobné služby péče obětem katastrof, uprchlíkům, přistěhovalcům, závislým na návykových látkách, bezdomovcům a jiným sociálně slabým skupinám či dětem a mladistvým),
  • zajišťování péče o opuštěná a týraná zvířata.

 

  1. Co uvést do Přílohy č. 1 Žádosti o organizování veřejné služby – Charakteristika vytvářených pozic v rámci VS, kolonka Popis činnosti (rozsah a obsah). Prosím o příklad z prostředí sociálních služeb.

Není možné provést taxativní výčet ze strany ÚP ČR. Zde potencionální organizátor uvede svoje představy o konkrétní náplni a pokud dojde konkrétní pracoviště ÚP ČR k závěru, že se zde nejedná o veřejný zájem, může následovat vyjednávání o změně náplně práce tak, aby došli k vzájemné shodě. Vždy však popis činnosti musí vycházet z kategorií činností, které jsou v žádosti uvedeny.

  1. Jak je to s refundací ochranných pracovních pomůcek?

Úřad práce ČR může poskytnout organizátorovi veřejné služby příspěvek ve výši až 1 000 Kč na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na jednu osobu vykonávající veřejnou službu.

  1. Musí mít organizátor Veřejné služby uzavřenou pojistnou smlouvu na Pojištění osob kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví pro klienty Úřadu práce, kteří budou vykonávat Veřejnou službu v dané organizaci?

Ano, jedná se dokonce o povinnou přílohou „Žádosti o organizování veřejné služby“, kterou organizátor dokládá společně se žádostí, je pojistná smlouva kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena. Úřad práce ČR může organizátorovi vzniklé výdaje na pojištění odpovědnosti osob vykonávajících veřejnou službu refundovat.

  1. Dle smlouvy (čl. II Závazky organizátora, bod 3) zavazuje organizátora k tomu, že pokud vykonavatel VS bude požadovat navýšení hodin ze 20 na 30 hodin/ měsíc, MUSÍ organizátor této žádosti vyhovět. Pro některé organizátory by mohl být tento závazek limitující.

Výkon veřejné služby je potřeba chápat jako oboustranně výhodný, tedy jak pro stranu organizátora, kdy bez vynaložení finančních prostředků zajistí činnosti, které by jinak musel hradit, tak ze strany vykonavatele, kdy je pro něj výhodné zajistit si nejméně zachování částky životního minima. Má však také možnost vlastní pílí si tuto si částku si zvýšit a zákon je chápán tak, že by toto mělo být vykonavateli umožněno. Pokud organizátor není s prací vykonavatele spokojen, může požádat ÚP ČR aby s vykonavatelem smlouvu o výkonu VS ukončil a z ujednání smlouvy o organizaci ani není povinen takovému vykonavateli rozsah 30 hodin veřejné služby zajistit.

  1. Ve Smlouvě (čl. II Závazky organizátora, bod 5) je uvedeno: „Organizátor se zavazuje zajistit proškolení bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu veřejné služby a požární ochrany pro vykonavatele VS.“ – náklady s tímto proškolením spojené je možné refundovat?

Běžné proškolení k BOZP probíhá u každého zaměstnavatele ihned po nástupu pracovníka a to zpravidla v den nástupu. Nepředpokládáme tedy, že běžně probíhá proškolení v BOZP formou nákupu služby. V obdobných intencích proběhne proškolení i u vykonavatelů veřejné služby. Zákon č. 111/2006 Sb. neukládá ÚP ČR povinnost hradit náklady na školení BOZP. Pokud si tedy organizátor bude tuto činnost zajišťovat nákupem, ÚP ČR tuto službu neuhradí.

 

Na otázky odpovídali zaměstnanci Generálního ředitelství Úřadu práce.

Dokumenty ke stáhnutí: 

Informace pro klinty ÚP pobírající dávky hmotné nouze

Informace pro organizace

Otázky a odpovědi

 Smlouva o organizování VS

 Smlouva o výkonu VS

Tisková zpráva MPSV